Rady, které se doma opravdu hodí

Děti dnes stonají zhruba stejně často jako jejich rodiče, změnilo se ale složení nemocí. Výrazně ubylo infekčních onemocnění, na která v minulosti děti ve velkém umíraly. Díky očkování téměř vymizely nemoci jako záškrt, zarděnky nebo spalničky. Pravé neštovice se podařilo úplně vymýtit a dětská přenosná obrna se prakticky nevyskytuje.

Naopak přibývá alergií, poruch imunity a autoimunitních onemocnění, například nemocí štítné žlázy nebo dětské cukrovky. Kvůli nedostatečné proočkovanosti se také více dětí než před deseti lety nakazí černým kašlem, který ale v pozdějším věku už pro dítě není tak nebezpečný.

Imunitu dítěte nejvíc podpoří každodenní návyky. Tady je osm, které se osvědčily.

Dejte přednost kojení před umělou výživou

V mateřském mléce dostane dítě vše, co potřebuje, ve správném složení. Plně kojit je vhodné do šesti měsíců a pokud to jde, i další měsíce jako doplněk běžné stravy. Kojené děti bývají podle některých výzkumů méně alergické. Náhradní řešení hledejte jen tehdy, když ze zdravotních důvodů kojit nemůžete.

Naučte dítě zdravě jíst

Jídelníček by měl obsahovat hodně zeleniny a ovoce, ale i dostatek masa (zdroj železa) a tuků potřebných pro vstřebávání vitaminů. Dávejte přednost přirozeným vitaminům a minerálům – žádná tabletka nenahradí ovoce a zeleninu. Neodpírejte dětem ani červené maso: vedle kuřecího a ryb patří do jídelníčku i telecí, libové hovězí a vepřové.

Věnujte pozornost pitnému režimu

Naučte dítě pít pravidelně, po menších dávkách během celého dne. Od útlého věku nabízejte vodu, kojenecké vody obohacené o minerály a stopové prvky nebo neslazené dětské čaje. Kdo si zvykne na slazené limonády, těžko se je odnaučí pít.

Dopřejte dítěti přirozený pohyb

Běhání s kamarády v přírodě, hry a dlouhý pobyt na čerstvém vzduchu posilují imunitu. Nepřetěžujte dítě tvrdým jednostranným tréninkem. Pokud se intenzivně věnuje jednomu sportu, doplňte i jiné pohybové aktivity. Dítě by mělo sportovat s chutí, ne pod tlakem rodičů.

Otužujte své dítě

Zapomeňte na přetopené pokoje. Teplota kolem 21 °C přes den a kolem 20 °C na spaní nic nezkazí. Dítě oblékejte přiměřeně – raději víc tenkých vrstev než jeden tlustý svetr – a místo horké lázně ho umyjte pod vlažnou sprchou.

Umožněte dítěti dostatečně odpočívat

Únava a nedostatek spánku prokazatelně snižují obranyschopnost. Když dítě přestane po obědě spát, nenuťte ho, ale zaveďte hodinu až dvě odpočinku na lůžku, třeba s knížkou nebo vyprávěním.

Zbavte dítě stresu

I děti mají své starosti a strachy. Mluvte s nimi o tom, co je trápí, a řešte problémy společně. Dítě v duševní nepohodě je proti nemocem mnohem méně odolné. Nezlobte se, když je smutné a nechce mluvit, ale vždy se snažte najít příčinu.

Nezanedbávejte rekonvalescenci

Po každé nemoci potřebuje imunitní systém čas, aby nabral síly. Nevracejte dítě do kolektivu dřív, než určí lékař. Krátkodobě získáte, ale nejspíš brzy skončíte v ordinaci znovu s další nemocí.

V zimních měsících je vhodné zařadit víc vitaminů a stopových prvků. Většinou vystačíme s vyváženou stravou, doplňky využíváme, když dítě odmítá pokrmy bohaté na vitaminy nebo je často nemocné. Tělo totiž získává minerály a vitaminy snáz z přirozené stravy – zeleniny, obilovin a mléčných výrobků – než z tablet. Malé děti jsou na jejich nedostatek citlivější než dospělí.

Děti by měly sníst až 5 porcí ovoce a zeleniny denně, nejlépe 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce. Porce je množství, které se vejde do dětské hrsti.

Dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, by mělo dítě dostat mléčný výrobek. Nejvhodnější jsou zakysané: lépe se z nich vstřebává vápník a dodávají probiotika – „hodné“ bakterie, které udržují rovnováhu střevní mikroflóry. Nejvíc jich obsahují kefíry, zakysaná mléka, podmáslí a bílé jogurty. Na značce nezáleží, všechny působí prakticky stejně. Spíš sledujte datum výroby, probiotické kultury nemají dlouhou životnost.

Přípravky na podporu imunity by dítě mělo užívat jen s vědomím lékaře, který určí jeho konkrétní potřeby.

Především v předškolním věku, kdy děti nastoupí do kolektivu a jejich imunita ještě není dostatečně odolná, se často opakují infekce dýchacích cest. Nejdůležitější je nechat dítě doléčit. Rýma trvá většinou týden. Po viróze s 2–3 dny teploty potřebuje dítě ještě alespoň 3 dny rekonvalescence, při angíně by mělo zůstat doma zpravidla 2 týdny. Vyplatí se také doplnit vitaminy a stopové prvky, které se během nemoci spotřebovávají ve větší míře, například vitamin C nebo železo.

Kolik nemocí za rok je „v normě“, nelze říct paušálně. Záleží na jejich závažnosti, na tom, zda se opakuje stejný typ onemocnění, i na tom, zda má dítě sourozence, kteří nemoci nosí z kolektivu. O imunologickém či alergologickém vyšetření by měl vždy rozhodnout dětský lékař, který dítě zná.

Při zvýšené teplotě by dítě mělo vždy zůstat doma, malé děti pod dozorem dospělého. Teplota je známka, že organismus s něčím bojuje. Pokud nepřesáhne 38 °C, stačí klid a dostatek tekutin. Vyšší teplotu je třeba srazit.

I kašel a rýma jsou v 90 % případů virovou infekcí. I bez teploty může být dítě natolik unavené, že by pro něj den ve škole byl utrpením – a navíc by nakazilo kamarády.

Domácí lékárnička

Mějte doma alespoň jeden dětský lék na snížení horečky a znejte jeho dávkování podle hmotnosti dítěte. Pokud dítě odmítá sirup, mějte po ruce čípky. Výhodné je mít paracetamol i ibuprofen, v mimořádné situaci je lze kombinovat. Léky podáváme zpravidla v 6hodinových intervalech, dávku volíme podle hmotnosti a věku dítěte dle příbalového letáku. Největší chybou je jet s dítětem s vysokou horečkou k lékaři, aniž jste zkusili lék podat.

Dítě ošetřujte v dobře vyvětrané místnosti s teplotou kolem 20 °C, podávejte dostatek chladných tekutin a nenuťte ho do jídla.

Zábaly a omývání

Trup dítěte zabalte na 10–20 minut do osušky namočené ve vlažné vodě. Hlavu a končetiny nechte volné a mokrou osušku ničím nepřikrývejte. Teplotu změřte 30 minut po sejmutí zábalu, dítě mezitím nechte jen lehce osušené v tenkém pyžamku. Pokud teplota neklesne pod 39 °C, můžete zábal opakovat. Další možností je omývání houbou ve vaně s vodou o teplotě přibližně 30 °C.

Tyto metody používejte, jen když se jim dítě nebrání – pláčem a strachem se zbytečně vyčerpává. Zábaly ani omývání nikdy nepoužívejte u dítěte s mramorovanou kůží nebo chladnými končetinami!

Kdy není nutné spěchat k lékaři

Když horečka po léku klesne, dítě pije, chová se normálně a má jen běžné projevy virózy, není nutné hned k lékaři. V časném stadiu virové infekce lékař víc udělat nemůže.

Pokud ale vysoké horečky nepolevují ani po běžné dávce léků, dítě si stěžuje na velkou bolest v krku, je schvácené nebo apatické, nečekejte. Může jít o angínu či jinou bakteriální infekci a čím dřív je stanovena diagnóza, tím lépe. V nejasných případech můžeme přímo v ordinaci provést vyšetření CRP nebo Strep A test.

Pokud dítě nemá kromě teploty žádné závažné příznaky (opakované zvracení, časté vodnaté stolice, výrazné bolesti hlavy, uší, břicha či v krku, obtížné dýchání), dostatečně pije, reaguje na léky na snížení teploty a při jejím poklesu se zajímá o okolí, můžete s návštěvou lékaře vyčkat 2–3 dny. Při delším trvání teplot odeberte ranní moč a přijďte k nám.

Při alarmujících příznacích – výrazná apatie, svalové záškuby, dušnost, krvácení do kůže (tmavě červené skvrnky, které postupně splývají) – volejte bezodkladně záchrannou službu na čísle 155.

Kdy je nutné ihned vyhledat lékaře

S každým zakašláním do ordinace nechoďte – v čekárně se dítě setká s dalšími nemocnými. V některých případech ale váhání může ohrozit život. Neváhejte, když:

• dítě nereaguje na léky na snížení teploty jako obvykle – pravděpodobně jde o bakteriální infekci. Přidá-li se světloplachost, krvácivé kožní projevy nebo ztuhlá šíje (dítě nedokáže sklonit hlavu), může jít o meningitidu. V takovém případě jde o minuty!
• dítě štěkavě kašle, často tak silně, až lapá po dechu. Může jít o laryngitidu, kdy otok hrtanu brání průchodu vzduchu. Objevuje se nejčastěji v noci – jako první pomoc otevřete okno, studený vzduch uleví. Dítě hned dopravte k lékaři.
• dítě bolí břicho, je nápadně klidné, polehává a zaujímá úlevovou polohu. Může jít o zánět slepého střeva nebo jinou náhlou příhodu břišní.
• dítě má vysokou teplotu bez dalších příznaků virózy, jako je rýma nebo kašel. Může jít o infekci močových cest nebo jiné onemocnění, které musí vyšetřit lékař.

Děti po nástupu do školky bývají hodně nemocné. Jejich imunitní systém je křehký a na nové infekce reaguje více či méně bouřlivě – lékaři mluví o tom, že se děti „promořují“. Situaci zhoršuje i stres z odloučení od maminky.

Často vzniká začarovaný kruh: dítě se po nemoci vrátí do školky příliš brzy a záhy onemocní znovu. Například po antibiotikách trvá imunitnímu systému zhruba 14 dní, než se dostane do kondice. Pokud se stav nezlepší během jedné či dvou sezon, je někdy nutné dítě na delší dobu z kolektivu vzít a nechat ho imunologicky vyšetřit.

Hned je vhodné imunologické vyšetření u dětí, které trpí ekzémy, mají alergické obtíže, jsou často nemocné od kojeneckého věku, mívají vysoké horečky nebo prodělaly vážné infekce. Někdy se „chyba“ v imunitě najde, jindy ne – na vině může být „jen“ nevyzrálá imunita a nedoléčené nemoci.

V kolektivu, nebo doma?

Odpověď je třeba zvážit u každého dítěte zvlášť. U velmi často nemocných dětí je někdy nutné dát imunitě čas a na určitou dobu je z kolektivu vyřadit. Většina dětí ale nástup do kolektivu zvládá a drobné infekce, které imunitu posilují, prodělá ještě před nástupem do školy, kde jsou absence větším problémem.

S dětmi se cestuje stále víc – o prázdninách, v zimě za teplem i za prací do zahraničí. Prvním rádcem v tom, zda je cesta do určité lokality pro dítě vhodná, bývá právě dětský lékař.

Od kdy a na jak dlouho

Rozhoduje věk i celkový zdravotní stav dítěte. Novorozenecké období je pro cestování nevhodné, u kojenců postupujeme individuálně. Kojící maminky by měly zvýšeně dbát na hygienu – akutní obtíže se ztrátou tekutin mohou nečekaně snížit množství mléka. Batolata jsou nejspokojenější ve známém prostředí, proto volte raději delší pobyty, aby se stihla adaptovat. U větších dětí myslete na náplň dovolené: často jsou spokojenější u bazénu než na kamenité pláži.

Kdy cestovat

U školáků zvažte, zda je vhodné dítě uvolnit ze školy a látku pak dohánět. Dětem s chronickými onemocněními dýchacích cest nebo atopickým ekzémem delší pobyty u moře velmi prospívají. Vyhněte se ale extrémům – exotickým destinacím a vrcholu sezony s velkými teplotními rozdíly oproti našemu klimatu.

Kam

Volte místa s vyšším hygienickým standardem. Hotel nebo bungalov je pro malé dítě vhodnější než stan. Výhodou je vracet se na známá místa, kde víte, jaké je vybavení, stravování, čistota a bezpečnost, kde lze chodit na procházky ve stínu a kde je v noci klid.

Čím cestovat

Letadlo zvládne velkou vzdálenost za pár hodin. Připravte se na prevenci kinetózy, zabavení dítěte a vyrovnávání tlaku v uších. Při cestě autem plánujte přestávky. Noční jízda je pro dítě pohodlná, ale pro řidiče riziková kvůli únavě. Vyhněte se cestování v poledne na přímém slunci a velkým rozdílům mezi teplotou v autě a venku.

Co s sebou

Pohodlí, dostatek tekutin a jídlo, které se rychle nezkazí. Počítejte se změnou teplot, například při cestě přes hory. Vezměte zábavu, která neruší řidiče, pohodlnou autosedačku, náhradní oblečení a vodu na omytí pro případ zvracení a přikrývku na spaní.